Program Sdílená zkušenost je preventivní program zaměřený na předcházení kriminality a rizikového chování, včetně problematiky závislostí, určený pro žáky základních a středních škol. Může být přirozenou součástí výchovně-vzdělávacího procesu, zejména na druhém stupni základních škol. Program otevírá důležitá témata spojená s rizikovým chováním a nabízí žákům jedinečnou příležitost setkat se s chlapci z výchovného ústavu, kteří právě procházejí výkonem ochranné výchovy. Díky osobnímu sdílení zkušeností se tato forma prevence ukazuje jako mimořádně účinná a pro žáky silně motivační.
Takováto interaktivní setkání mají hluboký preventivní i edukativní dopad. Nejde jen o předávání teoretických informací, ale především o autentické životní příběhy, které mohou mladé posluchače oslovit daleko více než jakékoli přednášky. Preventivní program obvykle probíhá formou besed, kde se pracuje s reálnými situacemi. Důraz je kladen na dialog, nikoli moralizování. Cílem je, aby si děti samy uvědomily, jaké mohou být důsledky určitých rozhodnutí. Tento preventivní program formou přímého kontaktu s vrstevníky, kteří si prošli složitou životní cestou, je jedinečnou možností, jak předat důležitá sdělení jinak než tradiční formou. Takové programy mají hluboký emocionální i výchovný přesah.
Na realizaci programů se podílejí pedagogové a etoped zařízení. Pro žáky základních škol je přímá konfrontace s realitou života vrstevníků, kteří se dostali na scestí, mimořádně silným zážitkem. Mnozí si díky tomu dokážou uvědomit důsledky svého jednání, přehodnotit vlastní hodnoty a postoje, a hlavně – získají cenné ponaučení. Příběhy chlapců z ochranné výchovy často obsahují silné momenty selhání, ale také obraty, kdy se rozhodli své chyby napravit. A právě tato transformace je pro mladé posluchače inspirativní. Takové rozhovory rozvíjejí empatii, porozumění a podporují kritické myšlení.
Neméně důležitý je však i přínos pro samotné chlapce z ochranné výchovy, neboť nacházejí prostor pro změnu, růst a pozitivní seberealizaci. Jejich účast na besedách a preventivních akcích jim dává možnost reflektovat svou minulost, mluvit o svých chybách, ale i o cestě, kterou se vydali k nápravě. Získávají tak zpětnou vazbu, učí se komunikaci, zlepšují své sociální dovednosti a dochází k jejich osobnostnímu růstu. Zásadní je také aspekt seberealizace – možnost stát se tím, kdo varuje druhé před špatnou cestou, dává chlapcům pocit smysluplnosti. Mnozí z nich poprvé zažijí, že mohou být někomu užiteční, mohou někoho ovlivnit pozitivně. To přispívá k budování jejich sebevědomí a pocitu vlastní hodnoty.