Projekt představuje inovativní model práce zaměřený na aktivní podporu rodiny dítěte, posilování rodičovských kompetencí a co nejrychlejší bezpečný návrat dítěte do přirozeného rodinného prostředí. Vychází z principu, že podpora dítěte musí probíhat současně s podporou jeho rodinného systému.
Projekt je postaven na třech navazujících pilířích. Prvním je vznik pozice sociálního pedagoga jako klíčového pracovníka propojujícího dítě, rodinu a zařízení – zejména formou terénních a ambulantních služeb. Druhým krokem jsou rodinné dny v zařízení, zaměřené na odborně vedenou práci s rodinou, rozvoj vztahů a nácvik rodičovských kompetencí. Třetí, rozvojovou fází projektu jsou společné pobyty dítěte s rodinou přímo v zařízení, umožňující modelovou práci se soužitím, řešením konfliktů, přenosem kompetencí i případnou krátkodobou krizovou podporu rodiny.
Sociální pedagog představuje klíčovou transformační roli v projektu. Jeho postavení vychází z reálného vymezení profese sociálního pedagoga a specifik prostředí celoroční institucionální péče, kde je nezbytné systematicky propojovat práci s dítětem, rodinou a návaznými službami. Sociální pedagog zde nepůsobí primárně jako školní podpůrný pracovník, ale jako koordinátor změny rodinného systému, který zajišťuje depistáž, intervenci a koordinaci v přirozeném prostředí dítěte. Klíčovým cílem jeho práce je stabilizace rodinného prostředí, rozvoj rodičovských kompetencí, podpora návratu dítěte do rodiny a udržení vztahů i po ukončení ústavní péče. V pilotní fázi pracuje s 5 vybranými rodinami s potenciálem změny a využívá case management, terénní práci, facilitovanou komunikaci a případové konference. Jeho činnost zahrnuje systematickou práci s rodinou, práci s dítětem ve vztahu k rodině, přenos intervencí do přirozeného prostředí a následnou tranzitní podporu po dosažení zletilosti. Tím se sociální pedagog stává hlavním nositelem kontinua péče, který propojuje institucionální a rodinný svět a zajišťuje dlouhodobou udržitelnost změny.
Druhým pilířem projektu jsou rodinné dny v zařízení, které navazují na práci sociálního pedagoga a představují strukturovaný prostor pro cílenou práci s rodinou v bezpečném a odborně vedeném prostředí. Jejich hlavním cílem je posílení rodinných vztahů, obnovení nebo stabilizace komunikace mezi dítětem a rodiči a rozvoj rodičovských kompetencí prostřednictvím praktických situací a řízených interakcí. Rodinné dny jsou vedeny multidisciplinárním týmem a zahrnují facilitovaná setkání, modelové situace, nácvik výchovných strategií a práci s konfliktními tématy. Oproti individuální terénní práci sociálního pedagoga zde dochází k soustředěné práci v institucionálním prostředí, které umožňuje bezpečné testování změn v rodinném fungování a okamžitou odbornou reflexi. Tento pilíř tak vytváří most mezi individuální terénní intervencí a intenzivnější formou společného pobytu rodiny v zařízení v další fázi projektu.
Třetím pilířem pilotu jsou společné pobyty dítěte s rodinou přímo v zařízení, které představují nejintenzivnější formu práce s rodinným systémem v rámci projektu. Tento pilíř umožňuje modelové soužití dítěte a rodiny v kontrolovaném a odborně vedeném prostředí, kde lze cíleně pracovat na každodenních situacích, vzorcích chování, řešení konfliktů a přenosu rodičovských kompetencí do praxe. Společné pobyty zároveň poskytují prostor pro okamžitou intervenci odborného týmu, reflexi vztahových dynamik a nácvik funkčních strategií zvládání zátěžových situací. Součástí je i ověřování reálné připravenosti rodiny na návrat dítěte do domácího prostředí nebo na posílení kontaktu v případě dlouhodobé separace. Tento pilíř tak završuje logiku pilotu – od terénní a ambulantní práce sociálního pedagoga přes strukturované rodinné dny až po intenzivní, prakticky zaměřenou práci v režimu společného pobytu.